Veřejné mateřské školy jsou zřizovány státem, krajem nebo obcí a vztahuje se na ně školský zákon. Jsou zapsány ve školském rejstříku a mají nárok na finanční prostředky státu. Soukromé, zřízené právnickými osobami, které jsou oficiálně zapsány, podléhají stejnému zákonu s vyplývajícími povinnostmi. Základem je vypracování vlastního školního vzdělávacího programu v souladu s Rámcovým vzdělávacím programem pro předškolní vzdělávání.
Tak trochu jiná
Jednou z alternativ předškolního vzdělávacího programu je, mimo jiné, dnes velmi vyhledávaná LESNÍ MATEŘSKÁ ŠKOLKA. První byla u nás založena v roce 2008, inspirována Německem a Skandinávií. Existují dvě formy, registrovaná nebo lesní klub, nepodléhající žádnýmzákonným kritériím. V přírodě probíhá program celý rok, za každého počasí. Z velké části dne jsou děti na čerstvém vzduchu. Zázemí představuje jurta, teepee či maringotka. Tato skutečnost je také díky školskému zákonu, kdy zázemí nesmí být stavbou. Zde se tráví čas pouze v době odpočinku či jídla v nepříznivém počasí.
Ve třídě je průměrně 15 dětí s dozorem dvou dospělých osob. Jedna z nich by měla být pedagog, druhá by měla splňovat podmínky odborné způsobilosti k výkonu povolání všeobecné sestry, asistenta, ošetřovatele. Vyplývá to ze zákona vztahující se k péči o dítě i do 3 let věku dítěte. Je běžnou praxí mít ve třídě děti od dvou let věku.
„Není špatné počasí, pouze špatné oblečení.“
Děti nosí vrstvy oblečení z takových materiálů, které jsou nejlepší pro dané roční období. V zázemí pak mají náhradní sadu. Postupně se také učí, jak tepla docílit.
Stavebním kamenem je nejen účinné otužování a posilování imunitního systému, ale hlavně utváření vztahu k přírodě s důrazem na udržitelný rozvoj a zdravý životní styl.
Co to stojí?
V lesní městské bývá školkovné stejně jako ve veřejné. Provoz je dofinancováván z rozpočtu města. Lesní klub, neregistrovaná školka musí fungovat především z plateb rodičů.