Město se nachází v Pardubickém kraji v okrese Chrudim. První písemná zmínka o vesnici pochází z roku 1325, kdy šlo o rozdělení majetku Heřmana z Mrtic.
První zmínky o zde žijících Židech se datují od 15. století. Početná židovská obec zde byla zaznamenána o sto let později. A my se vydáme po stopách židovských památekv Heřmanově Městci .
BAROKNÍ SYNAGOGA:Byla vystavěna v roce 1760 a je to přímá předchůdkyně dnešní budovy. Majitelem panství v té době byl hrabě Jan Václav Špork, pravnuk generála Šporka. Projektoval i ji stavěl východočeský architekt a restaurátor František Schmoranz. Do nynější novorománské podoby byla synagoga přestavěna roku 1870. K ní přiléhá jednoposchoďová budova bývalé ŽIDOVSKÉ ŠKOLY, která byla vystavěna v roce 1862.
Budova bývalé židovské školy, přilehlý dvojdomek, synagoga a židovský hřbitov byly v roce 1991 připsány do seznamu státních kulturních památek.
V interiérech bývalé židovské školy naleznete Galerii Cyrany, ve které se můžete pokochat pohledem na sbírku obrazů, plastik, kreseb, koláží a grafických listů východočeských malířů a sochařů 20. století. Díla pocházejí i od těch, kteří rádi tento kraj navštěvovali. František Kupka, Bohumil Kubišta, Jan Zrzavý, Jan Kotík a Jindřich Štýrský.
ŽIDOVSKÝ HŘBITOV: Pochází z 15. století a patří mezi nejstarší a nejzachovalejší židovské hřbitovy v Čechách. V 21 řadách tu najdete 1077 náhrobních kamenů, včetně velké hrobky z poloviny 19. století a tumby z roku 1844. Tumba je zděný nebo kovový náhrobek (připomíná sarkofág) a nemusí obsahovat ostatky zemřelého. Náhrobní kameny jsou většinou pískovcové, ty novější už mramorové. Nápisy na hrobech jsou provedeny v němčině, hebrejštině a češtině, někdy jsou jazyky kombinované. Nejstarší čitelný náhrobek pochází z roku 1647.
Asi ve středu hřbitova stojí márnice z roku 1838. Je v ní uložena obecní rakev. Díky ní Židé obcházeli josefínské nařízení, že musí být zemřelý pochován v rakvi. Mrtvého v ní pouze převezli a pochovali ho v tradičním rubáši.
Dále zde najdeterestaurovaný pohřební vůz a několik vitrín, z nichž se dozvíte informace o židovských rituálních zvycích a symbolice. Na náhrobcích jsou žehnající ruce, konvice a rostlinné ornamenty i symboly znázorňující jména zemřelých, většinou zvířecí.
Poslední pohřeb tu byl vykonán v roce 1940.
K tragickému zvratu židovské obce v Heřmanově Městci došlo za německé nacistické okupace. Obřady zakázali a vybavení synagogy odvezli do centrálního židovského muzea v Praze.
Budovy postupně chátraly.
Po roce 1989 se město rozhodlo zachránit a rekonstruovat místní památky. Vznikla Společnost ochránců židovské kultury.